Slza z tváře padá a té já se ptám

Proč jen já ač tak mladá

Jen zármutek mám

Proč mi víno chutná jak hlína a blín

proč jen já jsem tak smutná

A mám v duši stín

 

Měl by v mol hrát klavír

A vlát černý flór

V mé komnatě zní jen církevní chór

Proč mě stále tísní a studí ten chlad

Proč pláčem se budím

Když mám k ránu spát

 

Kdo ten můj žal vyléčí

Kdo má na bolest fáč

Nikdo jiný nepředčí

Ten můj zoufalý pláč

Nikdo jiný nepředčí

Můj pláč, můj pláč

Ten můj zoufalý pláč

 

Nač jste páni učení

No nač, řekněte nač

Když se ve smích nezmění

Ten můj zoufalý pláč

Když se ve smích nezmění

Můj pláč, můj pláč

Ten můj smutný pláč

 

Ach ouvej, můj bože

Můj bože na nebesích

Nás už ten smutek děsí

Já nevím, jak říkám

Já se snad uvzlykám