Sen je lhář
M. David / Z. Borovec

V torně plno snů, v kapse babek pár,
všem se klidně dívat zpříma do očí!
Jak dřív to bylo snadné! I vznést se nad bulvár.
Jenže pak svět reálný nás zaskočí.

Já vím, sen je lhář, ten jen zdá se, zdá,
vplouvá pod polštář, přítěž průhledná,
v zrádně svůdnou tvář nevěř, sen je lhář.

Jen rozvahu a klid, realitu pochopit,
je tu svět a sen je fuč, pane bože, odnauč mě snít!

V torně plno snů už se nenosí,
do počítačů se snění nevtěsná.
O neprodejné zboží se nikdo neprosí.
Proč mě ale trápívá noc bezesná?

Já vím, sen je lhář … nevěř, sen je lhář.

Ty, bože, slyš mě zas, když jsi stvořil svět i nás,
cosi nám dej do krosen podobného jako sen!

Ó, já vím, sen je lhář.

V zrádně svůdnou tvář nevěř, sen je lhář.

Ty, bože, slyš mě zas… podobného jako sen.

Ó, já vím, sen je lhář.

… přítěž průhledná, nevěř v sen, je lhář,
má jen svůdnou tvář.

Ty, bože, tak mě slyš nejsem kámen ani myš,
něco víš snad o genech, jestli můžeš tak mě nech
snít dál!

Já vím, sen je lhář.