G                        C              G
1. Ty, kdo bloudíš sám a sám dlažbou cest a jejich špínou,
             C          G             F D
   smutkem dní a nudou línou, já tě znám,
              G                           C               G
   ty, kdo ztratils' přízeň dam, kdo jsi lásce ustlal v hrobě,
           C             G            F D
   škodíš tím jenom sám sobě, že jsi sám.

           Ami        D         Hmi        E7
R: [: Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
           Ami        D         G
      podívej, kvete růže, ta tvá. :]

2. Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne,
   nemáš mládí právě klidné, já tě znám,
   kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době,
   v téhle chvíli právě tobě povídám.

R:

3. Ty, kdo znáš se k dětským hrám, co tě bosé nohy zebou,
   počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám,
   slunce zamklo zlatý chrám, noc, ta dáma v černé róbě,
   volá hvězdu a jdou obě přímo k vám.

R: