Knížka snů
(z muzikálu Bídníci/Les Misérables)

Byl kdysi čas
kdy přede mnou muži zvolnili krok
kdekdo hold mi skládal
svět hudbou zněl příjemnou

šla jsem vstříc lichotkám
byla jsem mladá
ty doby znám
jenže jsou ty tam.

Má knížko snů
kde já tě mám?

Chci zas tě číst a číst tě po sté
jak dřív, kdy svět byl zázrak sám
a dýchat v něm se zdálo prosté.

Jen stránky obracet, nic víc
a vznést se tam, kam nikdo nesmí
jak blízko zdál se půlměsíc
jak blízko souhvězdí a vesmír.

Smečka zákeřná a zlá
roztrhá i písmo svaté.

Knížka snů, kus mého já,
zůstal z ní jen pouhý cár.

To on mě líbal za noci
a breptal páté přes deváté.

Zbavil mě dětských nemocí
leč setrval jen týdnů pár.

Já dodnes jsem jak na trní
a doufám dál, že snad se vrátí.

Já měla sen, to přísahám
moc odlišný od bídy zdejší
sen zemřel, skoncoval to sám.

Má knížko snů kde já tě mám?