se narodila 24.6.1947, pochází ze Slatiňan, z muzikantsky založené rodiny, studovala klavír a zpěv (mj. u prof. Karenina), později tanec a step (u Franka Towena). Ještě jako studentka střední školy zvítězila v Lucerně v soutěži Hledáme nové talenty (1964), zlomem bylo pozvání dirigenta Josefa Vobruby k natáčení s Tanečním orhestrem Československého rozhlasu v Praze. Tady vznikla písnička Červená Řeka, jejíž úspěch katapultoval neznámou sedmnáctiletou dívku ještě téhož roku na 4. místo v anketě Zlatý Slavík. Následující rok už byla na místě prvním.

Po maturitě nastoupila Helena do divadla Rokoko, kde byli díky řediteli Darkovi V ostřelovi angažováni i Václav Neckář a Marta Kubišová. Kromě vystupování v divadle dál nahrávala (z této doby pocházejí písničky Pátá, Mám ráda cestu lesní, dueta s Václavem Neckářem - Den žen, Stín Katedrál). V roce 1966 získaly Helena Vondráčková a Marta Kubišová stříbrnou Bratislavskou Lyru za duet Oh, Baby Baby. Po odchodu z Rokoka (1968) vytvořili Helena Vondráčková, Marta Kubišová a Václav Neckář pod vedením Bohuslava Ondráčka skupinu Golden  Kids. Ještě téhož roku úspěšně hostovali ve světoznámé pařížské Olympii…

Pak přišlo 'administrativní opatření', které znamenalo dlouholetý zákaz vystupování pro Martu Kubišovou, Helena vystupovala ještě krátce s Václavem Neckářem, od roku 1971 pak zahajuje sólovou kariéru. Po spolupráci s Bohuslavem Ondráčkem (recitál Gala-Helena 71) pokračuje se skupinou Strýci klavíristy Luďka Švábenského. V roce 1976 uvádí v divadle ABC premiéru recitálu Hodina H (režie Ján Roháč). V roce 1978 natáčí s Martinem Kratochvílem a jeho skupinou Jazz Q jazzrockově laděné album Paprsky, koncertuje v Redutě a Parnasu. V roce 1979 končí spolupráce se skupinou Strýci, Helena vystupuje s orchestrem Václava Hybše, nadále natáčí a koncertuje s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu (Josefem Vobrubou) a začíná se věnovat práci pro Československou televizi.

Jestli je někdo v české populární hudbě zcela všestranný, pak především Helena Vondráčková. Zpěvačka, tanečnice, herečka, konferenciérka ale i hráčka na klávesy a bicí, která dokáže rovněž zpívat anglicky, německy, francouzsky, rusky a při turné v Japonsku zpívala i japonsky. Zlatého slavíka vyhrála jen jednou, hned na počátku kariéry v roce 1965, ale pak se téměř dvacet let vždy umístila na druhém nebo třetím místě. Jako zpěvačka se uplatnila pochopitelně hlavně jako sólistka, ale i jako členka tria Golden Kids či jako pěvecká a taneční partnerka Jiřího Korna. Z herecké práce je nejznámější její role z pohádkového muzikálu Šíleně smutná princezna. Její všestranný talent ji předurčoval i pro muzikálové role, té skutečně výrazné se ale dočkala až s uvedením klasického velkoprodukčního titulu Les Misérables (Bídníci) počátkem 90. let. Doménou Heleny Vondráčkové byl vždy střední proud, v jeho rámci však nikdy nešla pod vysokou profesionální úroveň i dobrý vkus.