Kdo nejde s námi...


Slova této písně se po »sametu« stala předmětem kritiky, posměchu a odsouzení. S jistým časovým odstupem lze připustit, že mohla některé nezainteresované jedince hnát na druhý břeh pomyslné politické řeky. Při podrobnějším posouzení však zjistíme, že naprosto stejnou praxi uskutečňují kortešové současné pravicové politiky, ovšem pod maskou humanity a boje za lidská práva. Zcela výrazně to zaznělo ve zpravodajských relacích TV stanic 14. 01. 2002 v souvislosti se soudním sporem, který vedla zpěvačka Helena Vondráčková s časopisem Reflex. Připusťme, že tzv. anticharta byla jakýmsi trucpodnikem, který do značné míry připoutal pozornost veřejnosti k »Chartě 77«, o které většina národa do té doby nic nevěděla. Dnes, při příležitosti 25. výročí Charty 77, ale pravice na kulturní frontě nepodniká nic jiného! Ten kdo neprohlásil, že k podpisu »anticharty« byl přinucen, kdo neplivá po své vlastní minulosti, ten je připraven k odstřelu. Pravda, ne k odstřelu fyzickému, ale na veřejných vystoupeních si prostě »ani nevrzne« a je po ptákách, přesněji řečeno po obživě. Mezi takové zřejmě má patřit i Helena Vondráčková. Téměř dojímavé bylo vystoupení redaktora Rejžka k tomuto případu. Doslova prohlásil, že tělo, případně obličej lze napravit plastickou operací, nebo silikonem, ale charakter ne. Kupodivu, já s redaktorem Rejžkem plně souhlasím a ani na okamžik bych neváhal tato slova použít k jeho osobě, i když připustím, že na jeho obličeji by si plastičtí chirurgové dost zamakali. Jenomže pan redaktor si zřejmě myslí, že jeho se to netýká, že je výjimečný. Nechme ho v jeho přesvědčení. Jako krátký dovětek bych připomněl myšlenky pana redaktora o důchodcích. O ty by se podle jeho názoru měly postarat jejich děti. Buď je sirotkem, nebo je poplatný svému jménu a již si »narejžoval«.

 

09.02.2002, Haló noviny                   

 

Zpět